Kázání

Ztráty a nálezy

Biblické čtení: Lukáš 15,1-10
... O ztrátě mluvíme pouze tehdy, když přicházíme o něco hodnotného. Nad ztraceným kapesníkem nejspíš mávnete rukou. Ježíš ve svém podobenství mluví o hospodářských zvířatech a o úsporách. Bez jednoho ani bez druhého se tenkrát lidé neobešli. Je to něco, co má nezpochybnitelnou hodnotu. Řekl bych, že ani my se nesmiřujeme snadno s tím, když se nám ztratí tisícikorunová bankovka. A co teprve ovce? Na nákup nové ovce by nám patrně tisícovka nestačila. Ale nejde jen o ty peníze. Se zmizelou ovečkou člověk ztrácí něco, do čeho dlouhodobě vkládal svůj čas a energii, ztrácí něco, k čemu možná měl srdečný vztah...

Jako zrnko hořčice

Biblické čtení: Matouš 13,31-32
Semínko hořčice je opravdu malý drobeček. Pravda, není asi úplně nejmenší. Ve škvírce mezi zuby by se Vám nejspíš nezachytilo – na rozdíl od máku – ale drobeček to rozhodně je. A tak tomu je prý s královstvím nebeským – je tak malé, tak nepatrné, že jdete kolem a ani si ho nevšimnete. A třeba ho někdo nosí s sebou a ani o tom neví...

Na počátku

Biblické čtení: 1. kniha Mojžíšova 1,1-5
... Neživotná měsíční krajina beze změny, bez vývoje, bez budoucnosti. To je výchozí pozice. Zvláštně ten příběh začíná. Je to jen autorova fantazie? Nebo ten vypravěč sám někdy zažil takový neutěšený pohled? Je to snad odvážná a bohatá spisovatelova představivost, nebo spíš zkušenost, že za určitých okolností se může vskutku země proměnit na pusto a hnusno, na neživotnou krajinu bez budoucnosti? Nevím, ale v Bibli existuje vícero míst, kde se popisuje skutečnost právě tímto způsobem. A pokud vím, tak dnes najdeme také na zemi místa, která se hrozivě podobají biblickému popisu země na samém počátku...

Mít uši k slyšení (kázání na neděli Sexadesimae -60 dní před velikonoci)

Čtení: Lk 8,4-15

Text:

„To řekl a zvolal:  kdo má uši k slyšení, slyš“ (Lk 8,8)

Sešel se tehdy veliký zástup, vypráví evangelista.  Něco ti lidé  chtějí,  něco čekají. A teď si představte, že Ježíš začne vyprávět, bez jakéhokoli úvodu, běžnou historku z rozsévání. Průběh jarní setby. Proč nám tohle Ježíš povídá, co má ornice a sedlák společného s námi? 

Co znamená Immanuel? (vánoční kázání)

Text: Mat 1,18-25

Známější příběh o Ježíšově narození je ten Lukášův: sčítání lidu, cesta Josefa a těhotné Marie  do Betléma, odmítnutí přístřeší, chudé narození v chlévě, děťátko v jeslích, pastýři a „sláva na výsostech“ Bohu.... Oba příběhy mají společné,že je třeba asistence (andělů), aby došlo k pochopení, otevření očí. Také tam i zde zazní: NEBOJTE SE. Společné je narození Ježíše v ponížení. A možná, že Matoušovo podání píše o Ježíšově ponížení ještě silněji, nežli Lukáš.

 

O jednom setkání dvou těhotných (adventní kázání)

Čtení: Iz 52,7-10

Text kázání: Lk 1,39nn

Za dnů krále Heroda, později za dnů císaře Augusta. Tak píše evangelista Lukáš, lékař a vzdělanec, který se rozhodne napsat všechno pěkně po pořádku. - Tak běží náš čas a náš svět. Jsou to dny Heroda,  dny Augusta. Světovládci hýbají dějinami, králové a králíci se bojí o svou moc. Nic moc. Nic nového pod sluncem. Touha po moci a bohatství hýbá světem. Je strach přivádět děti do takového světa.

Vydat se na cestu (kázání Boh. Vika)

   (5. post Trin.)                                                          Prost. 5.7.15

                            

Lk 5,5-6. 10-11:  Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě. Když to učinili, zahrnuli velké množství ryb... Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“ ..Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit ryby.“ … Všechno tam nechali a šli za ním.

 

Odkaz M.J. Husa (přednáška Boh. Vika)

Mistr Jan Hus Prostějov 5.7.

 

Proč se máme ještě dnes zabývat Janem Husem?

Věříme svatou církev obecnou, svatých obcování /= obecenství, společenství svatých/- svatou obecnou apoštolskou církev: přes hranice prostoru /= ekuména/ i času /katolicita/.

 

Naši mrtví jsou tu s námi,

a tak přece nejsme sami.   /Jan Skácel

 

/Ábel/ Protože věřil, ještě mluví, ač zemřel.  /Žd 11,4

 

Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží.    /Žd 13,7

 

Dotkni se ran

Dotkni se ran

Biblický text:  ev. podle Jana  20,24-29

                Co to bylo za člověka, ten učedník Tomáš?  Nevěřící Tomáš. Říká: dokud neuvidím, dokud si nesáhnui, neuvěřím.  Tak častý problém dnešního člověka! Tomáš má ještě k tomu přízvisko Didymos, tzn. dvojče. Tomáš je nám tolik, tolik podobný, snad každý z nás se alespoň tu a  tam v něm vidíme: dokud neuvidím, nesáhnu si, neuvěřím.

Pokušení moci

Pokušení moci

Biblický text: Matouš 20,17-28

                Ježíš se svými učedníky hovoří  o své cestě na kříž předem. V každém synoptickém evangeliu najdeme celkem tři předpovědi utrpení. „Jdeme do Jeruzaléma, Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům, odosudí ho na smrt, vydají jej pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali a ukřižovali.  Třetího nne bude vzkříšen“.

Dar a závazek svobody (neděle 17.11.)

Čtení: Mk 4,26-34

Text: Ž 126

Dnes je 17.listopadu. Tehdy, na den studenstva, začal konec nesvobody v naší zemi. A ještě kus století předtím ve stejný den studenti demonstrovali proti zavření vysokých škol nacisty. Někteří za to zaplatili životem. - 17.11. nechť je připomínkou, že svoboda je vzácný dar. Že není samozřejmá. Že lze o ni přijít. A že za ni mnozí v našich dějinách byli ochotni položit své životy.

Stránky