Pěvecký sbor

Pěvecký sbor "Exaudi"

                                                                  Společně s Andreas- schotten sborem v Erfurtu

Sborové zpívání provází prostějovský sbor již od jeho počátku. Na slavnostním otevření sborového domu v r. 1927 zazpíval pěvecký sbor pod vedením sestry Marty Toulové s velkým úspěchem. Střídali se dirigenti i zpěváci, ale láska ke zpívání a duchovní hudbě se nikdy ze sborového společenství nevytratila. Současný smíšený sbor Exaudi zpívá již více jak dvě desetiletí, nejprve pod vedením Miroslava Srostlíka, pak převzal štafetu bratr Mojmír Balcar a v posledních letech jej vede Olga Čermáková. Sbor je složen z amatérských zpěváků, z nichž jen několik je současně členem společenství evang. sboru. Společné zpívání a láska k hudbě však vytvořila krásný kolektiv lidí, kteří si rozumí a mají k sobě blízko nejen hudebně, ale i lidsky. Sbor začínal nácvikem jednodušších písní, ale postupně se vypracovával a stále vypracovává k možnostem interpretace i složitějších skladeb. Velkou inspirací a tahounem v této oblasti je pro ně spolupráce s německým pěveckým sborem Andreasschottenchor z Erfurtu, který vede Andreas Strobelt, regenschori luterského sboru Andreaskirche v Erfurtu. Tato spolupráce trvá od roku 1996 a společně jsme již zazpívali řadu skladeb – F. Schubert Mše G dur, J. Reinberger Messe, A. Dvořák Mše D dur, A.Vivaldi Magnificat a řadu menších skladeb. Společně se setkáváme střídavě buď v Erfurtu nebo v Prostějově. Sbor Exaudi samozřejmě zejména obohacuje svým zpěvem slavnostní bohoslužby o svátcích, pořádá koncerty, oblíbený i veřejností je Adventní koncert, věnuje se i ekumenické spolupráci zpěvem na Půlnoční bohoslužbě v Církvi československé husitské v Prostějově a v posledních letech věnuje vždy 1 nebo 2 koncerty ročně jako charitativní akci pro místní odbočku SONS.

                   -    Olga Čermáková
 
 

 

 

Kázání k 30.výročí svobody

Výročí vydání Protestantského patentu

Před 150 lety vyšel "Protestantský patent" - císařské nařízení č. 41 ř.z.
8.dubna 1861 vydal rakouský císař František Josef zákon o rovnoprávnosti
evangelíků s katolíky. Stalo se to, když padl absolutismus a začal
konstitucionalismus. Pro evangelické církve to znamenalo velké uvolnění v
životě sborovém, církevním, školském i veřejném. Byla umožněna církevní
samospráva, zakládání nových sborů i ve městech a stavění kostelů,
církevních škol, shromažďovací a tisková svoboda,spolková činnost a

"Pán zaplakal" - kázání na Lk 19,41-48 (neděle 28. srpna 2011)

Lk 19, (21-)41-48 - „Dominus flevit - Pán zaplakal“

Když čteme evangelium souvisle, všimneme si, že Ježíšův příběh má tah, má směr. Je to cesta. Cesta, na které Ježíš zápasí o člověka. Na ní se setkává s lidmi v jejich hledání, nouzi, bídě, v jejich hříchu. Mnoho už toho učedníci mohli vidět a slyšet. Ale to nejdůležitější je teprve před nimi. Jeruzalém, účast na velikonočních svátcích, to , jak Ježíše zatknou , nespravedlivě odsoudí a ukřižují. Ježíš o té cestě ví, svobodně po ní kráčí.

O odpuštění (kázání B. Vika z 17.7., 4. neděle po sv.Trojici)

4. po Trojici Prostějov 17.7.11

Gn 50,15bn.20: Když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, vzkázali mu: „Tvůj otec /Jákob/ před smrtí přikázal: Josefovi řekněte toto: 'Ach, odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a hřích, neboť se na tobě dopustili zlého činu.' ... Josef se nad jejich vzkazem rozplakal... Odvětil: „Což jsem Bůh? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro.“

 

Blues o holce, která vystřízlivěla

… o knize Renaty Eremiášové – Viky, Viktor a Bůh

Asi se každý z nás už za život setkal s fundamentalistickými proudy křesťanství. Viděli jsme skupinky lidí s kytarami a chrastítky, jak na ulicích hrají dokola tři akordy, chrastí doprovodné rytmy a zpívají: „Ježíš žije a uzdravuje, dělá zázraky, mění lidské životy, Ježíš je pááán…“. Asi jsme je taky slyšeli křičet, jak nás Bůh „strašně“ miluje a že Ježíš je „největší borec“.

Tags: 

VlčkoviceFest 2011

No, milí čtenáři, jestlipak pamatujete na to, jak jsem se vaše ucho snažil těšit v červnu před prázdninami? Psal jsem o vyjících vlcích Martiny Trchové (Bratrstvo 6/2011). Dnes budu ve vyprávění o vlcích pokračovat, ovšem nebudou to vlci nějakého interpreta, nýbrž vlci, kteří zorganizovali festival ve vísce Vlčkovice, nedaleko Benešova.

Tags: 

Stránky