Výročí biskupa a básníka Martina Michalce (+ 27.1. 1547 Prostějov)

Bratrský biskup a básník  Martin Michalec

/narozený 1504 v Litoměřicích, zemřel 27.1.1547 v Prostějově/

 

Získal vzdělání na bratrské škole v Mladé Boleslavi, kde vyrůstal pod vedením („bohoslovce Jednoty“) bratra Lukáše Pražského (+1528). 1529 se stal jáhnem a 1531 knězem, působil ve sboru boleslavském a od 1533 prostějovském. Už 1532 byl zvolen do Úzké rady a 1537 (v pořadí 13.) biskupem. 1533 a 1535 vedl jednání s wittenberskými reformátory Lutherem a Melachthonem  a 1540 s vratislavským Johannem Hessem. Požádal Luthera o předmluvu k Bratrskému vyznání, které už bylo přeloženo do němčiny. Při setkání v Kyjově se snažil (ovšem neúspěšně) 

o dorozumění s zwingliánskými Bratřími habrovanskými. Byl učitelem Jana Blahoslava,  kterého 1543 vyslal na studium do slezského Goldbergu (dnes Zlotoryja). Osvědčil pedagogické vlohy při práci s mládeží a pastýřský takt vůči kněžím Jednoty.  Trpěl těžkou a dlouhou chorobou, které ve věku 43 let podlehl. 

Podle Blahoslava byl „mužem zdařilé povahy, vtipným a výmluvným kazatelem, který chvalitebně vedl biskupský úřad a spravoval (církevní) služebníky téměř pro celou Moravu“. Psal polemické spisy se zvláštním zřetelem na večeři Páně a vydával i knihy jiných. Do Šamotulského kancionálu 1561 pojal Blahoslav 31 jeho písňových textů.  Několika z nich užíváme dodnes.

 

Národe český, chvaliž Boha, /neb tobě obzvláště dobrodiní mnohá/ 

v tom učinil,/ že Mistra Husa k službě vzbudil, 

/ aby skrze jeho kázání/ obnovil v Čechách církev svou pro spasení./ 

Kdož jsou toho nyní účastni,/ buďme vděčni. 

/Vzezřel Bůh na hrozné zavedení/ od Písma svatého,/ 

vzpomenul na věrné zaslíbení/ Krista, Syna svého,/

že těch dní ukrátí,/ Antikrista srazí/ 

duchem úst svých/ skrze posly své kázáním jich.

                                                                                                              Bohuslav Vik

 

Kázání k 30.výročí svobody

Jeden Pán, jedna víra, jeden křest...(ekumenická neděle 18.9.2011)

Ef 4,1-6

Dnešní neděle se nazývá ekumenická. Máme si více než jindy uvědomit, že jsme částkou všeobecné Kristovy církve. Máme také s lítostí přiznat, že je v křesťanství mnoho rozdělení a že je to na škodu. Bratr Roger, zakladatel ekumenické komunity v Taizé ve Francii, prohásil: „ Kristus je dnešnímu člověku těžko poznatelný kvůli rozdělení církve“

 

Jan 21: O plnosti (Zdeněk Píštěk)

Kázání J 21, 9-14

Sestry a bratří,

chci vás dnes pozvat do příběhu, který přetéká hlubokými křesťanskými symboly. Evangelista Jan je na ně odborník. Skoro za každou větou lze hledat přehršel různých významů. Pojďme se tedy pokusit nahlédnout, jak podle Jana vypadá život se vzkříšeným. Jan v tomto příběhu nádherně ukazuje, co pro nás znamená, že Kristus vstal z mrtvých a jakým způsobem je vzkříšený mezi námi.

Kázání velikonoční (Zdeněk Píštěk)

Kázání Lk 24, 13-35

 

Sestry a bratří, což nám srdce nehořela, když se nám otevřelo Písmo? Neznáte ten pocit, že k vám hluboce promluvilo, zasáhlo nějaké ze slov Písma? Otevřelo se a vy jste mu porozuměli? Ten pocit, kdy ve vás něco zahořelo a nebyl to plamen, co pálí, ale zahřívá a dává pokoj?

Neměli jste někdy pocit, takového toho lusknutí…jo takhle to je… Krása…!

Jan Karafiát: Broučci

*Před 135 lety vyšlo 1. vydání Broučků*
 V roce 1876 vydal reformovaný farář Jan Karafiát /1846-1929/ anoymně
"Broučky - pro malé i veliké děti". Anonymně knížka vycházela až do roku
1912, až časem byla ilustrována a vyšlo už přes 100 vydání. Existují různé
inscenace a rovněž operní zpracování /od Miloslava Nekvasila, kdysi operního
režiséra v Ostravě/. Známý televizní seriál připravil malíř Jiří Trnka.
Překládat Broučky do cizích jazyků je nesmírně obtížné, protože autor

Stránky