*Před 135 lety vyšlo 1. vydání Broučků*
 V roce 1876 vydal reformovaný farář Jan Karafiát /1846-1929/ anoymně
"Broučky - pro malé i veliké děti". Anonymně knížka vycházela až do roku
1912, až časem byla ilustrována a vyšlo už přes 100 vydání. Existují různé
inscenace a rovněž operní zpracování /od Miloslava Nekvasila, kdysi operního
režiséra v Ostravě/. Známý televizní seriál připravil malíř Jiří Trnka.
Překládat Broučky do cizích jazyků je nesmírně obtížné, protože autor
využívá specifik své mateřštiny, ale přesto je překladů celá řada.
  Karafiáta k napsání inspiroval okamžik na pěší cestě z Peček do Bošína,na
jaře 1870, kdy viděl létat množství svatojánských mušek. Zachytil ovšem i
své zkušenosti ze zahraničních studijních cest a postava moudré Janinky
připomíná jeho sestru Marii a jeho skotskou přítelkyni Jane Dennistoune
Buchananovou, která ho k napsání povzbudila.
  Pozoruhodný je stručný rozhovor mezi Broučkem a Janinkou: "Však já budu
přece poslouchat." - "Ano, až tě to Pán Bůh naučí."

… o knize Renaty Eremiášové – Viky, Viktor a Bůh

Asi se každý z nás už za život setkal s fundamentalistickými proudy křesťanství. Viděli jsme skupinky lidí s kytarami a chrastítky, jak na ulicích hrají dokola tři akordy, chrastí doprovodné rytmy a zpívají: „Ježíš žije a uzdravuje, dělá zázraky, mění lidské životy, Ježíš je pááán…“. Asi jsme je taky slyšeli křičet, jak nás Bůh „strašně“ miluje a že Ježíš je „největší borec“.

Prožitky a emoce, které z těchto tzv. evangelizací přímo sálají, k fundamentalistickým (taktéž charismatickým či letničním) církvím patří. Ba dokonce život těchto církví na nich mnohdy stojí. Pořád se zdůrazňuje působení Ducha svatého. Často se setkáváme s uzdravováním, glosoláliemi (mluvení v jazycích), vítěznými hesly…