Výročí biskupa a básníka Martina Michalce (+ 27.1. 1547 Prostějov)

Bratrský biskup a básník  Martin Michalec

/narozený 1504 v Litoměřicích, zemřel 27.1.1547 v Prostějově/

 

Získal vzdělání na bratrské škole v Mladé Boleslavi, kde vyrůstal pod vedením („bohoslovce Jednoty“) bratra Lukáše Pražského (+1528). 1529 se stal jáhnem a 1531 knězem, působil ve sboru boleslavském a od 1533 prostějovském. Už 1532 byl zvolen do Úzké rady a 1537 (v pořadí 13.) biskupem. 1533 a 1535 vedl jednání s wittenberskými reformátory Lutherem a Melachthonem  a 1540 s vratislavským Johannem Hessem. Požádal Luthera o předmluvu k Bratrskému vyznání, které už bylo přeloženo do němčiny. Při setkání v Kyjově se snažil (ovšem neúspěšně) 

o dorozumění s zwingliánskými Bratřími habrovanskými. Byl učitelem Jana Blahoslava,  kterého 1543 vyslal na studium do slezského Goldbergu (dnes Zlotoryja). Osvědčil pedagogické vlohy při práci s mládeží a pastýřský takt vůči kněžím Jednoty.  Trpěl těžkou a dlouhou chorobou, které ve věku 43 let podlehl. 

Podle Blahoslava byl „mužem zdařilé povahy, vtipným a výmluvným kazatelem, který chvalitebně vedl biskupský úřad a spravoval (církevní) služebníky téměř pro celou Moravu“. Psal polemické spisy se zvláštním zřetelem na večeři Páně a vydával i knihy jiných. Do Šamotulského kancionálu 1561 pojal Blahoslav 31 jeho písňových textů.  Několika z nich užíváme dodnes.

 

Národe český, chvaliž Boha, /neb tobě obzvláště dobrodiní mnohá/ 

v tom učinil,/ že Mistra Husa k službě vzbudil, 

/ aby skrze jeho kázání/ obnovil v Čechách církev svou pro spasení./ 

Kdož jsou toho nyní účastni,/ buďme vděčni. 

/Vzezřel Bůh na hrozné zavedení/ od Písma svatého,/ 

vzpomenul na věrné zaslíbení/ Krista, Syna svého,/

že těch dní ukrátí,/ Antikrista srazí/ 

duchem úst svých/ skrze posly své kázáním jich.

                                                                                                              Bohuslav Vik

 

Kázání k 30.výročí svobody

Výročí vydání Protestantského patentu

Před 150 lety vyšel "Protestantský patent" - císařské nařízení č. 41 ř.z.
8.dubna 1861 vydal rakouský císař František Josef zákon o rovnoprávnosti
evangelíků s katolíky. Stalo se to, když padl absolutismus a začal
konstitucionalismus. Pro evangelické církve to znamenalo velké uvolnění v
životě sborovém, církevním, školském i veřejném. Byla umožněna církevní
samospráva, zakládání nových sborů i ve městech a stavění kostelů,
církevních škol, shromažďovací a tisková svoboda,spolková činnost a

"Pán zaplakal" - kázání na Lk 19,41-48 (neděle 28. srpna 2011)

Lk 19, (21-)41-48 - „Dominus flevit - Pán zaplakal“

Když čteme evangelium souvisle, všimneme si, že Ježíšův příběh má tah, má směr. Je to cesta. Cesta, na které Ježíš zápasí o člověka. Na ní se setkává s lidmi v jejich hledání, nouzi, bídě, v jejich hříchu. Mnoho už toho učedníci mohli vidět a slyšet. Ale to nejdůležitější je teprve před nimi. Jeruzalém, účast na velikonočních svátcích, to , jak Ježíše zatknou , nespravedlivě odsoudí a ukřižují. Ježíš o té cestě ví, svobodně po ní kráčí.

O odpuštění (kázání B. Vika z 17.7., 4. neděle po sv.Trojici)

4. po Trojici Prostějov 17.7.11

Gn 50,15bn.20: Když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, vzkázali mu: „Tvůj otec /Jákob/ před smrtí přikázal: Josefovi řekněte toto: 'Ach, odpusť, prosím, svým bratrům přestoupení a hřích, neboť se na tobě dopustili zlého činu.' ... Josef se nad jejich vzkazem rozplakal... Odvětil: „Což jsem Bůh? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro.“

 

Blues o holce, která vystřízlivěla

… o knize Renaty Eremiášové – Viky, Viktor a Bůh

Asi se každý z nás už za život setkal s fundamentalistickými proudy křesťanství. Viděli jsme skupinky lidí s kytarami a chrastítky, jak na ulicích hrají dokola tři akordy, chrastí doprovodné rytmy a zpívají: „Ježíš žije a uzdravuje, dělá zázraky, mění lidské životy, Ježíš je pááán…“. Asi jsme je taky slyšeli křičet, jak nás Bůh „strašně“ miluje a že Ježíš je „největší borec“.

Tags: 

VlčkoviceFest 2011

No, milí čtenáři, jestlipak pamatujete na to, jak jsem se vaše ucho snažil těšit v červnu před prázdninami? Psal jsem o vyjících vlcích Martiny Trchové (Bratrstvo 6/2011). Dnes budu ve vyprávění o vlcích pokračovat, ovšem nebudou to vlci nějakého interpreta, nýbrž vlci, kteří zorganizovali festival ve vísce Vlčkovice, nedaleko Benešova.

Tags: 

Stránky